Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žlutá zimnice je zoonotické onemocnění způsobené virem z čeledi Flaviviridae. Virus se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Jižní Ameriky a Afriky. Virus je přenášen na lidi, opice nebo primáty poštípáním infikovanými komáry rodu Aedes nebo Haemagogus. Virus na člověka přenášejí pouze samičky komárů. Komáři se infikují sáním na infikovaných lidech, opicích nebo primátech.

Zimnice je pocit chladu, který se vyskytuje při horečnatých onemocněních a je doprovázen třesem svalů v téměř celém těle (tzv. třesavkou). Třes svalů způsobí poměrně rychlý vzestup tělesné teploty (velmi se to podobá třesu v situaci, kdy je zdravému člověku zima). Rychlé stahy (kontrakce) velkých svalů totiž produkují velké množství tepla. Normální tělesná teplota se pohybuje kolem 37 °C, ale podléhá mírným výkyvům (například v závislosti na denní době). Při horečce tělo obrazně řečeno „přenastaví termostat“ na vyšší tělesnou teplotu – jinými slovy, snaží se zahřát. Za nastavení „tělesného termostatu“ zodpovídá hypothalamus (součást mozku) – a ten je ovlivňován cytokiny a prostaglandiny, které se při horečnatém onemocnění uvolňují do krevního oběhu. Zatímco tělo usiluje o vyšší tělesnou teplotu, člověku se pocitově mění teplota okolí, kterou vnímá jako příjemnou. To znamená, že při normální pokojové teplotě má člověk s horečkou pocit, že je mu zima. Od toho pochází název „zimnice“. Viz také horečka.

Žlutá skvrna (lat. macula lutea) je místo nejostřejšího vidění na sítnici. Tato oválná pigmentovaná oblast poblíž středu sítnice má průměr přibližně 5,5 mm. Žlutá skvrna je zodpovědná za barevné vidění s vysokým rozlišením, které je možné za dobrého osvětlení; tento druh vidění je narušen, pokud je žlutá skvrna poškozena, například při věkem podmíněné makulární degeneraci.

Žlutá kostní dřeň (lat. medulla ossium flava) je jeden ze dvou typů kostní dřeně. Žlutá kostní dřeň slouží především jako zásobárna tuku; za určitých podmínek, například při velké ztrátě krve nebo při horečce, se však může přeměnit na červenou kostní dřeň. Žlutá kostní dřeň je někdy kvůli velkému množství tukových buněk označována rovněž jako tuková dřeň. Viz také kostní dřeň, červená kostní dřeň.

Žluté tělísko (lat. corpus luteum) je útvar ve vaječníku, který vzniká z Graafova folikulu po ovulaci. Žluté tělísko funguje jako dočasná endokrinní žláza, neboť se z něj uvolňují ženské pohlavní hormony, zvláště pak progesteron. Žluté tělísko přetrvává ve vaječníku několik dní – a pokud nedojde k oplodnění, postupně zaniká. Obrázek: Cyklické změny ve vaječníku. 1 = menstruace, 2 = zrající ovariální folikul, 3 = zralý ovariální folikul (Graafův folikul), 4 = ovulace, 5 = žluté tělísko, 6 = zánik žlutého tělíska. (Zdroj: CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=801807)